Nejlevnější studiová světla

V minulém článku jsem skončil přehledem zdrojů umělého světla, které se dají při fotografování použít.

Jsou to tyto světelné zdroje:

– žárovka

– halogen

– zářivka s denním světlem

– systémový blesk

– studiový blesk

Z výše uvedených zdrojů světla bych žárovku a halogen označil jako spíše nevhodné, technicky překonané a hodné použití spíše pouze v případě „nouze nejvyšší“, či v případě záměru dosažení nějakého efektu ( například při lokální změně barevné teploty na části fotografie ) .

Odůvodnění:

Zábleskové světlo se barevnou teplotou velice blíží dennímu, tak rozdíl mezi denním a zábleskovým světlem na fotografii prakticky nezaznamenáme Naproti tomu žárovka má jinou barevnou teplotu než denní, nebo zábleskové světlo, což se na fotografii projeví tak, že část nasvětlená žárovkou „táhne“ do žluté barvy. Naproti tomu, použití halogenu se projeví lokálním zabarvením ovlivněné části fotografie do studenějších modrých odstínů. Tomu se lze samozřejmě vyhneme tím, že nasvítíme umělým světlem rovnoměrně celo plochu záběru, ale na to je většinou potřeba velice vysoké intenzity světla, jejíž dosažení je i s použitím žárovky nebo halogenu dražší, než když stejné prostředky investujeme do zábleskového světla.

Dalším společným problémem žárovky i halogenu je, že přímo úměrně se s dosaženým světelným výkonem zvyšuje i množství vyzařovaného tepla. Toto působí zvláště nepříznivě při fotografování s nalíčenou modelkou, na které se nám vlivem tepla doslova roztéká make-up, nebo při fotografování jídla, které již během několika minut po takovémto nepatřičném zahřátí už vůbec nemusí vypadat čerstvě.

Pro zajímavost: pokud svítíte portrét dvěma žárovkovými, nebo halogenovými světly o výkonu 500 W ze vzdálenosti jednoho metru od modelu. Dopracujete se při ISO200 a nejnižším možném clonovém čísle (v závislosti na použitém objektivu) sotva na čas 1/30 s, což je ve ve většině případů naprosto nedostatečné. Navíc modelce začne již po 10 minutách stékat make-up, se kterým si vizážistka dala třeba i hodinovou práci někam do dekoltu.

Kompletní nabídka trvalých světel s denní zářivkou zde:http://www.photoneurope.cz/nabidka/trvala-svetla/ 

Zářivky s denním světlem, nejsou už zdaleka tak problémové, jako žárovky a halogeny. Nicméně problémy s nízkou intenzitou dosažené hladiny světla neřeší. Pokud se snažíte zvyšováním jejich počtu dosáhnout intenzity potřebné pro regulérní focení, opět se s cenou vynaloženou za studiové osvětlení dostanete výš, než když si koupíte zábleskové světlo. Proto se prodávají převážně malé levné sady vhodné spíše pro fotografování drobnějších produktů. Naopak velké využití zářivky s denním světlem mají například při natáčení videa, pro které je jejich reálný výkon naprosto dostačující.

Na závěr finanční zhodnocení:

Abychom trvalá světla mohli porovnávat se zábleskovými, musíme uvažovat, že by měli mít výkon minimálně 1500 – 2000 W, aby se s nimi nechalo ( i přes problémy s barevnou teplotou a přehřívání modelu ) relevantně ve vztahu k zábleskům pracovat. Tak si jistě spočítáte, kolik by vás pořízení žárovek, či u šetřílků oblíbených stavebních halogenů včetně nějakých stativů atd stálo. Další nevýhodou, kterou za vloženou investici získáte je, že na tento zdroj světla nenasadíte prakticky žádné příslušenství ( difuséry, softboxy, reflektory, komínky, atd… ). Až vás omrzí zkoušení, zda se dá touto cestou na studiovém vybavení ušetřit, pravděpodobně Vám budou tyto „udělátka“ ještě několik let překážet někde v rohu ateliéru a pokaždé když o ně zakopnete, budete nostalgicky vzpomínat na své první krůčky při zkoumání tajů práce se studiovými světly.Možná si teď myslíte, že jsem zaujatý, ale vím určitě o čem mluvím, také jsem si touto cestou prošel a občas ještě při uklízení na nějaké své „udělátko“ (do kterých jsem po malých částkách investoval poměrně dost peněz) narazím a přemýšlím, zda vyhodit, nebo zda by se přece jen nedalo na něco použít. 😀

Nejmenší sady zářivek s trvalým „denním“ světlem můžete pořídit už za ceny přes 5.000,- včetně softboxů, stativů a přepravní brašny od Photon Europe viz odkaz: http://www.photoneurope.cz/nabidka/trvala-svetla/

Tyto sady jsou však vhodné pouze pro fotografování drobnějších produktů atd…

Systémové blesky jistě každý z vás zná. Dejme tomu, že průměrná cena se pohybuje cca. kolem 8.000,- Kč. Výhodou je určitě jejich malý rozměr a nízká váha, tím ale jejich výhody končí. Když necháme blesk pracovat v režimu TTL, sklouzneme opět někam k reportážní fotografii, což není naším cílem. Tím pádem zdaleka nevyužijeme technické možnosti blesku za které jsme draze zaplatili. (Nechci tím tvrdit, že je systémový blesk špatný, to rozhodně ne! Jen myslím, že je zcela nevhodný pro použití ve studiu) Další nevýhodou je omezená kapacita baterií, které je třeba každou chvíli měnit za nové. Také znovu-nabití je až na výjimky velice dlouhé oproti zábleskovému světlu. Problémem je často i uchycení ke stativu a opět s výjimkou nějakých difusérů použití nějakého pořádného příslušenství. Existují sice softboxy, které se nechají na systémové blesky pomocí adaptéru nasadit, viz zde: http://www.photoneurope.cz/nabidka/prisluenstvi-systemovych-blesk/visico-softbox-pro-extern-blesk-40×40/, ale v porovnání se studiovými světly je to stále „nouzovka“.

Nicméně chápu, že spousta majitelů systémových blesku by je alespoň občas chtěli použít coby studiové světlo, ať už hlavní ci pomocné. Proto celý další článek věnuji možnostem použití systémového blesku, jako náhrady za studiové světlo a popisu dostupného příslušenství.

Když vezmu, že cena plně funkčního zábleskového světla solidní značky se pohybuje již od 3.000,- Kč viz. zde: http://www.photoneurope.cz/nabidka/studiove-zablesky-svetla/ vychází mi z tohoto porovnání světelných zdrojů bezkonkurenčně jako vítěz (minimálně, pokud ho budu používat v podmínkách fotoateliéru).

Za rozumnou cenu zde pořídíte zábleskové světlo s bajonetem, na který nasadíte jakékoliv příslušenství. Světla mají možnost spouštění synchrokabelem, nebo bezdrátového spouštění přes fotobuňku, či radiový vysílač. Výkon i nejslabšího zábleskového světla Photon Digital Master 150 Ws dává při 1/125 s a 100 ISO směrné číslo 40 GN, což je nepoměrně silnější, než výkon 2000 W u klasické žárovky, či halogenu.

Tolik o porovnání cena/výkon mezi jednotlivými typy zdrojů umělého osvětlení. O výhodách zábleskových světel oproti zářivkám s denním světlem a systémovým bleskům se ještě podrobněji rozepíši v následujících článcích.

Pro zajímavost ještě příklady barevých teplot u některých světelných zdrojů ve °K:

1500 °K: plamen svíčky

  • 1700 °K: plamen sirky
  • 1800 – 2200 °K: karbidová lampa
  • 2000 °K: západ letního slunce
  • 2680 °K: 40W žárovka
  • 2800 °K: klasická žárovka (průměrná hodnota pro žárovky)
  • 2800 – 3500 K: Magneziová slož prášková
  • 3000 °K: 200W žárovka
  • 3200 °K: halogenová žárovka automobilu
  • 3400 °K: ateliérová a fotografická světlase žárovkou
  • 3600 – 3800 K: Magneziový pásek
  • 4100 °K: měsíční světlo
  • 4300 °K: teple bílá Xenonová výbojka
  • 4400 – 5000 °K: Vakužárovky s modrým filtrem na vnějšku
  • 5000 °K: denní světlo
  • 5500 – 5600 °K: elektronický fotoblesk
  • 5770 °K: sluneční světlo
  • 6000 °K: studená xenonová výbojka
  • 7500 °K: zatažená obloha
  • 8000 °K: bleděmodré světlo
  • 9300 °K: TV obrazovka (analogová)